Začátek týdne
Jak jste si nejspíš všimli, minulý týden pro mě neskončil úplně dobře. Neplánovaný brzký konec a návštěva pohotovosti znamenala, že musím alespoň na pár dní zůstat doma v klidu. V pondělí tedy čerpám tzv. sickday. Těch máme jen pár za rok. Směnu mám proplacenou, ale nastupuje místo mě záloha.
Nějaký čas tedy zůstávám doma s kočičkami a věnuju se hlavně škole. Náš projekt Kafkova Praha došel do fáze, kdy je potřeba provádět velká testování v terénu. To je naštěstí se současným uvolňováním karanténních opatření již možné.
Vše proběhne až na pár drobností dobře. Hra se líbí. Jelikož se mé zranění rychle lepší, chystám se už ve čtvrtek zpět na koleje. Do té doby ještě stihneme navštívit výluku v oblasti Chotkových sadů a při té příležitosti i prohlídku pražských hradeb.
Na linku 32, která zajišťuje pendl kolem hradu místo odkloněné linky 22, dnes vyjel i střešovický kolega Pepa a právě jeho jsme šli s Milanem k hradu vycvaknout.
Čtvrtek 14. 5. 2020
9/28 – 110 km
Ve čtvrtek odpoledne se už nemůžu dočkat na návrat do kabiny. Po čtyřech dnech si dám nový pokus na lince 9. Snad si tentokrát neublížím jako posledně. Nástup je v půl druhé odpoledne.
Ze začátku se zdá všechno bez komplikací. Je pěkné, slunečné odpoledne. Cestujících jezdí stále pomálu a linku 9 znám jako své boty. Není potřeba kamkoliv spěchat, času na konečných je dost. Při mém druhém kole se ozve vysílačka. Z důvodu mimořádné události na Arbesově náměstí jsou zavedeny odklony linek 9, 12, 15 a 20. Tou dobou jsem ještě na Žižkově, a tak očekávám, že se mě odklon nedotkne.
Jak jsem předpokládal, když dojedu do Vodičkovy, jsou odklony zrušeny. Budu tedy nejspíš jednou z prvních tramvají linky 9, která úsekem po mimořádné události projede. Při cestě přes Arbesovo náměstí se mi zjeví nepěkný výhled na místo nehody. Obrys sražené osoby po střetu s automobilem a červenou barvou potřísněné místo upadnuté hlavy mi nedělá moc dobře. Cestou do centra navíc zbytky po této kaluži projíždím s tramvají. Další kolo už je naštěstí vše rozehnáno, ale vzpomínka v paměti už asi zůstane.
Snažím se na událost nemyslet a brzy už se má směna blíží ke konci. Díky brzkému nástupu mě čeká pro mě atypické zatažení z centra, tedy ze Spojovací rovnou do vozovny Motol. Ušetří se tak dobrá půl hodina směny a cestující si mohou přeskočit do vlaku linky 10 za mnou. Holeň už trošku pobolívá. Je to v podstatě první den, kdy jsem byl skoro celý den z postele. Zítra si musím trochu odpočinout.
Další dny
Teď nás doma čeká náročnější období. S významným zpožděním jde kočička Vanjie konečně na kastraci, což znamená, že pár dní bude potřebovat speciální péči. Její rozřezané bříško potřebuje klid na hojení, což je v přítomnosti kocoura náročný logistický problém. Sama by navíc neměla nikam skákat, takže ji musí páníček zvedat nahoru na gauč a zase pokládat na zem.
První noc spolu dokonce spíme, zatímco kocour zůstává ve vedlejším pokoji. To jsem od doby, kdy byla Vanjie ještě kotě, nezažil. Je ale moc hodná, nechává o sebe pečovat, tak je nakonec celá akce relativně bez problémů. Když je pustím k sobě, kocour je na ni hodný, i když si samozřejmě chce hrát, což moc nejde.
V sobotu, když už je Vanjie lepší, přijdou na návštěvu kamarádi hrát hry. Znáte Krycí jména? Nejúspěšnější česká desková hra poslední doby. Je to moc fajn aktivita pro všechny věkové skupiny. Mám ozkoušeno, že hra baví opravdu každého. Takže doporučuju.
Neděle 17. 5. 2020
10/11 – 130 km
V neděli už na mě ale čeká opět tramvaj. Víkendové směny mám rád, protože jsou ve srovnání s těmi v týdnu povětšinou klidné. Linka 10 je dlouhá, za odměnu jsou ale na ní delší přestávky na obou konečných.
Vůz 9406 jezdí krásně. Jsou na něm nainstalované nové pryžové segmenty a naším úkolem je se podílet do deníku vozu o dojmy z řízení. Já si vůz nemohu vynachválit. Samozřejmě vše řádně do deníku zapíšu. Dnešek je jako dělaný pro plynulou jízdu. Při druhé návštěvě Ďáblic mě navíc čeká překvapení.
Pro ještě lepší náladu mě navštíví kamarádka fenka Melody. Není nad to užívat si pauzu od řízení venku na sluníčku a hrát si s pejskem. Možná jste to ještě nepostřehli, ale jsem velký milovník všech zvířat. Jelikož mám v bytě pouze kočky, spoléhám se na své známé a kamarády, že mi občas na hraní půjčí své pejsky. U Milana tomu není jinak.
Jinak je nedělní směna opět klidná. Ano, párkrát mě nedopatřením předjede nějaký vlak, jako třeba linka 17 na Kobylisích, která mi pak ukradne světla na Stírce a já pak musím z kabiny vyskočit a navolit se do světel v kontaktním zámku. Vzniklé zpoždění se ale díky klidnému provozu brzy srovná. Více takových dní prosím. Moc mě to baví!
Začátek dalšího týdne
Nový týden začíná náhradním volnem, které čerpám za odježděnou neděli. S naším plánovačem jsme domluvení, že pokud potřebuje obsadit víkendovou směnu, neváhá mi zavolat a vždy se domluvíme na případném přeplánování.
Kočičce se daří dobře. Dle doktora probíhá rekonvalescence v pořádku. Kocour se k ní navíc chová moc hezky, což dokazuje přiložená fotografie. Jelikož však nesedím celé dny doma a pohybuji se raději po městě, potkávám své pilně pracující kolegy. Právě tady pracující kolegyně Vendy na lince 17.
Večer pak vyrážím ke kamarádovi na setkání jeden na jednoho v rámci karanténních opatření sdílet, co nového se v našich životech děje. To, že má moc příjemnou terasu, je už jen třešnička na dortu.
Ve středu večer jedu na neplánovaný urbex zážitek na Nákladové nádraží Žižkov. K mému překvapení je celý areál stále více méně provozuschopný. Jen pár kolejí bylo odstraněno a komplex oddělen od možnosti zásobování vlakovou dopravou. Přikládám pár vlastních důkazných fotografií.
Čtvrtek 20. 5. 2020
9/19 – 135 km
Kvůli limitovanému počtu cestujících proběhla ve vypravení naší vozovny určitá opatření. Jedním z nich je, že na linku 15 jsou vypravovány sólo vozy namísto souprav. Mnoho pořadí je obsluhováno mými oblíbenými vozy Tatra T6. K mé smůle se mi dnešní směnu nepodařilo vyměnit za linku 15 a přicházím tedy na relativně pozdní nástup po půl sedmé na linku 9.
Když otevřu na mě čekající desky, okamžitě zjišťuji, že mé pořadí je negarantovaným spojem (nemusí na něm být nízkopodlažní vůz). Čekají tam na mě totiž tzv. pořadovky, černé cedulky s pořadím mého vlaku na dané lince, v tomto případě s číslem 319. Ty řidič potřebuje ve starších vozech, proto se k negarantovaným spojům přikládají do desek automaticky. To tedy není až tak neobvyklé. Když však přijdu k nástěnce vypravení vlaků, srdce mi poskočí. Dnes na mě připadla souprava vozů T6!
Celý natěšený sprintuji z výpravny do depa na pátou kolej, abych si vůz řádně připravil. Musím ověřit, že vše funguje jak má, aby mi případně depo poskytlo náhradní vlak. To by se mi dnes ale vůbec nelíbilo, rezervou je vždy vůz 15T.
Jelikož vše funguje jak má, vydáváme se s vlakem na trať. První kilometry naší cesty vedou jako obvykle do smyčky Sídliště Řepy. S touto krasavicí dnes ujedeme skoro čtyři kola na jedné z nejlepších pražských linek. Je na co se těšit.
Aby nebylo toho vzrušení málo, zrovna dnes vezu náhodou hned několik známých. Všichni mají ze setkání s tímto dnes už v podstatě historickým vlakem očividnou radost. Ještě aby ne, když se s těmito vozy Praha pomalu loučí.
Setkání, které bych si cestou pro změnu klidně odpustil, je v centru s popelářskými vozy. Jako na potvoru jich zrovna dnes chytím hned několik a pokaždé způsobí několika minutovou sekeru. Připočtěte fakt, že stále ještě neotevíráme přední dveře vlaku, což celkově výstup a nástup cestujících zpomaluje. Pro potěšení mě ale na konečné čeká daleko milejší překvapení.
Moje fanynka Melody si nemohla nechat ujít setkání s vozem T6 a patřičně si ho užila. Nejvíce se jí líbil elegantně řešený interiér, ale kladně hodnotila i dobře odvětrávanou kabinu řidiče, obzvláště v tento skoro tropický den. Jelikož vozů T6 ubývá zdrcujícím tempem, očekávám, že dnešek je mou možná poslední směnou se soupravou vozů T6. Užil jsem si ho znamenitě a budu na jízdu s tímto vlakem ještě dlouho vzpomínat.
Zbytek týdne
Před pracovním víkendem si užívám ještě den volna procházkou po Praze. Vždy mě to táhne na Staré Město. Má mnoho kouzelných zákoutí, stranou od hlavních turistických tras. I ty jsou však zrovna v tyto dny prázdné tak či tak.
Večer pak s kamarády hrajeme deskové hry. Jednou z mých dávno oblíbených je budovatelská strategie Osadníci z Katanu. Vaším úkolem je zde sbírat klíčové suroviny, za které si pořizujete budovatelské položky. Ten, kdo jich postaví nejvíce nejdříve, ve hře vyhrává. Asi začnu hrát Osadníky po letech znovu a pravidelně.
Sobota 23. 5. 2020
Záloha v motole
Na dnešní směnu vstávám vyjímečně brzy. Ranní zálohy už takové jsou. Musíme do vozovny dorazit před ostatními kolegy pro případ, že by někdo z vážných důvodů nedorazil. Nemůžeme si dovolit nevypravit pořadí vlaku z důvodu chybějících zaměstnanců. Proto sedím ve vozovně už v 5 ráno. Jeden kolega je tu však ještě dříve už od 3:30, ještě před prvním plánovaným nástupem.
Jelikož všichni do práce zatím chodí a žádná mimořádnost na obzoru není, brzo se má pozornost přesouvá k plánované aktivitě: čtení právě rozečtené knížky Problém tří těles. Jedná se o v současné době velmi populární Sci-Fi čínského autora. Není to vůbec snadné čtení. V příběhu se střídá mnoho postav a to navíc s čínskými jmény, ve kterých se dá jen těžko zorientovat. Přesto je to napínavé a zajímavé čtení.
Neděle 24. 5. 2020
9/4 – 100 km
Odměnou za včerejší brzký nástup budiž ten nedělní. V 8 hodin začínající směna na lince 9, navíc oproti čtvrtku o celé kolo kratší. Po sedmi hodinách se tedy dnes vypravím na rodinný oběd. Ale nepředbíhejme.
Jelikož je víkend, dnes na mě ve vozovně čeká standardně vůz Škoda 15T. Jiné vozy se u nás na běžné víkendové spoje nevypravují (výjimkou je aktuálně linka 15 a noční spoje). Zaparkován napůl vně a napůl stále v depu čekám na plánovaný výjezd z vozovny. Opět nejprve směrem na Sídliště Řepy. Po krátkém obratu mířím skrz město na Spojovací.
Dnes už potkávám vozy T6 pouze na lince 15, přesto je to s linkou 9 celkem velká šance. Naše trasy se kříží několikrát a rozverní kolegové z nich mávají každé kolo. Jinak je dnešní nedělní směna nadprůměrně klidná a pohodová. Zajímavostí tohoto víkendu budiž uzavření Smetanova nábřeží pro automobily a jeho zpřístupnění chodcům ve formě zahrádek přilehlých restaurací. Zajímavý nápad, snad se uchytí a bude časem trochu vzhlednější.
Závěr
V těchto dvou týdnech jsem jezdil celkem 4x a jeden den strávil na záloze ve vozovně Motol. Dohromady jsem najezdil asi 475 km a dokonce se svezl na mizejícím voze Tatra T6. Považuji to za úspěšně strávený čas.