Jelikož nám začala krize s koronavirem a já tím pádem nenavštěvuji školu, rozhodl jsem se vzít si více směn v práci. Zatím nám funguje provoz bez významných omezení. Pojďme se na tento týden mrknout.
Pondělí 16. 3. 2020
21/12 – 61 km
Když jsem se podíval na vypadlé směny a zjistil, že je ráno k dispozici T6 na lince 21 a odpoledne linka 22, neváhal jsem ani minutu. Výpravčí mi směny ochotně napsal a já se těšil na pondělí jak malý kluk.
Ranní výjezd na linku 21 je bez problémů. Nástup je příjemnější, člověk se vyspí více než na běžnou ranní směnu a navíc ví, že zase brzy půjde domů nebo na oběd.
Dvanácté pořadí znamená, že vyjíždím z Motola jako poslední. Můj vlak očividně v noci jezdil jako linka 97, přesto ho v depu stihli pěkně uklidit před mým nástupem. Linku 21 jsem měl nedávno, vzpomínáte si ještě na loudající linku 3, která způsobila zpoždění celkem čtyřem vlakům? Bylo to v devátém týdnu a nyní přináším další extrém.
Kuriózní situace: vlak přede mnou zjevně předjel na Výtoni vlak linky 7, který má jet minutu za ním. Z toho důvodu nemůže projet na vnitřní kolej na Radlické. Já jsem naopak svou sedmičku předjet stihl, takže stojíme ve výstupní zastávce dva vlaky a čekáme na odjezd linky 7, abychom si zajeli na svou odpočinkovou kolej.
Jak je z fotografie vidět, pondělí je pěkný den, a to se jezdí linka 21 nejlépe. Aktuálně máme sice na modřanské trati asi sedm úseků s omezením rychlosti, nicméně i to se snad brzy zlepší. Navíc si musíme užívat vozů T6, dokud je máme. Postupně nám z vozovny Motol odjíždějí k odstavení v bývalé vozovně Hloubětín.
Při příjezdu do vozovny se ještě zastavím za panem vedoucím. Aktuálně mluvíme o tom, že bych měl mít od dubna poloviční úvazek. To by znamenalo jezdit 2x do týdne a jeden víkend v měsíci, asi ideální nastavení k dobíhajícímu studiu. Navíc jsem žádný měsíc od nástupu neměl méně hodin, než kolik takový úvazek vyžaduje. Co bude dál, to se ještě uvidí.
22/206 – 60 km
Jeden a půl kola na lince 22? Pro nás novinka, že tuto směnu obsazuje i naše vozovna, a to z důvodu uzavření barrandovské tratě. Pro mě úplně ideální šejdrová směna, protože nástup i odstup se odehrává na I. P. Pavlova, nedaleko mého bydliště. Na linku 22 jdu teprve podruhé, poprvé to navíc bylo o víkendu, kdy je provoz úplně jiný než v týdenní špičce.
Nastupuji ve směru z centra a mířím na Nádraží Hostivař. Po krátkém otočení v Hostivaři mě čeká celá trasa linky 22 až na Bílou Horu. Směnu jsem tedy vyfasoval pěknou. Oběma směry jedu celou trasu (linka 22 má totiž i předsunuté konečné Vypich a Nádraží Strašnice).
Jelikož se na Královský letohrádek běžně nedostanu, musel jsem si zde při čekání do času tramvaj vyfotit (foto vlastní)
Úsek kolem hradu patří k jedněm z nejoblíbenějších a pokud se povede počasí (jako právě dnes) opravdu to stojí za to. Snad jen škoda, že je v těchto dnech méně turistů a tak je vzrušení z jízdy na hrad o dost menší. I tak se ale kolem hradu pár návštěvníků pohybuje.
S vlakem se mi jede pěkně. Až na malou komplikaci se zhasnutými transparenty uvnitř vozu funguje v pořádku a je i překvapivě tichý. Fotku výše jsem vyfotil, zatímco jsem vůz restartoval. Po kole a půl se mi ho upřímně nechce ani kolegovi předávat, raději bych se ještě alespoň jedno kolo svezl. Snad budu mít opět brzy příležitost.
Úterý 17. 3. 2020
Úterý by běžně bylo dnem školním. Dopoledne bych si udělal snídani, šel na plavání a večer by nás čekala konzultace ke školnímu projektu. Nyní je všechno jinak, plavání se nekoná. Místo něj máme cvičit sami doma. Já tedy začal s jógou. Konzultace se koná, nicméně online po Skypu. Večer si pak s kamarádem z Brna zahrajeme strategickou hru Europa Universalis, a tak i tento volný den uteče jako voda.
Středa 18. 3. 2020
Ve středu jsem si směnu nevzal. S kolegyněmi z kurzu máme totiž domluvený výlet za Prahu. Z důvodu uzavření škol však musí jedna z nich zůstat s dětmi doma a druhá je pro změnu hrozně unavená z práce.
Vyrážím tedy alespoň na výlet po městě, procházím se a pozoruji dění kolem sebe. Je zvláštní dívat se na tramvajový provoz ve volném dni, kdy nemám informace o tom, co se děje. Co vím jistě je, že nějakou dobu se nesetkáme s pravidelnou linkou na Zvonařce. Linka 23 je aktuálně odstavena kvůli otevřeným kabinám řidiče. Obrací se zde tedy jen služební vlaky, cvičné vozy, případně vlaky přesměrované z důvodu mimořádných událostí. Při mé návštěvě bylo obratiště klidné.
Čtvrtek 19. 3. 2020
9/213 – 140 km
Je čtvrtek a nově jsou zrušeny všechny střídací body (Hradčanská, Nádraží Braník, Palmovka, I. P. Pavlova). To znamená, že tramvajoví řidiči si nestřídají vlaky, přestávky si odbydou na konečných. Výjimkou jsou linky 9 a 22, kde stále funguje tzv. oddělení od vozu. Já se dnes odděluji celkem 2x a čekají mě čtyři kola.
Po prvním kole mě čeká přestávka delší, celá hodina v naší výpravně v Motole. Po návratu na vůz, opět 15T mě nemile překvapí, že mě popohání kolega s linkou 10 za mnou. Při nástupu nervózně drží zvonek a na cestě na Hlušičkovu ho mám jen pár metrů za zádí. Zjevně ho střídající kolega na Andělu předjel, zatímco on měl zpoždění. Za to já ale nemohu.
Po kole a půl a krátké pauze na Žižkově si vyzvedávám žižkovské RPčko. Výhoda linky 9 je právě v tom, že se za jednu směnu podíváte na několik vozů, a tak nejsou kola městem tak monotónní. Kolo a půl je navíc tak akorát na jízdu v podstatě v kuse, a já tak vůz předávám kolegovi rád, protože jsem celkem unavený. Po jedenácti hodinách v práci mířím domů a rovnou do postele.
Pátek 20. 3. 2020
9/202 – 105 km
Jelikož mám ze včera devítku perfektně natrénovanou, dnes si ji beru znovu. Včerejší nástup před šestou hodinou byl ale přeci jen o něco příjemnější. Nevím jak vy, ale já opravdu neumím být ve 4 ráno perfektně fresh. Výhodou pro změnu je, že první cesta Prahou je velmi klidná, vezu pouze pár lidí, stejně rozespalých, na brzký ranní nástup do práce. Aut moc nepotkám a mám čas se rozkoukat.
Dnešní směna je navíc o kolo kratší a čeká mě jen jedno oddělení, a to na Žižkově. Za to jsem dnes velmi rád, z důvodu počínající korona krize jsem odhodlanější více než jindy mít kabinu čistou a uklízet vlak celkem 3x byla včera pěkná otrava.
Při druhém kolem se navíc potkám s aktuálními kurzisty. Vždy s nimi a s instruktory rád poklábosím o tom, jak se jim zrovna daří. Vzpomínám na loňské léto, jak jsme si nikdo nemohli být jistí tím, zda se z nás tramvajáci opravdu stanou. Ten stres kolem učení velkého množství informací je velký, ale potřebný. Deset týdnů je úctyhodně krátká doba na to naučit se novému řemeslu. Celý systém vzdělávání u DPP má můj velký obdiv.
Vtipný zážitek z dnešního dne: při posledním kole cestou ze Žižkova si všimnu mladé paní v zastávce Nákladové nádraží Žižkov. Jelikož už jezdím s respirátorem na tváři, zjevně ji svým vzezřením zaujmu. Věnovala mi v zastávce dlouhý zmatený pohled a nastoupila ke mně do tramvaje, předními dveřmi. Když se rozjedu a zabočím do Olšanské ulice, paní z tramvaje hned v další zastávce vystupuje. Zjevně jsem ji tak odrovnal, že si spletla linku. Omlouvám se.
Sobota 21. 3. 2020
13/61 – 76 km
Dnes jsem měl mít úplně jinou směnu. Linka 7 s nástupem ve 4:02. Jelikož mi výpravčí dali zítra směnu noční, poprosil jsem o pozdější nástup. A tak se z tohoto víkendu stal víkend s T6 a hlavně linkou 13. Linku 13 přes den běžně obsazují jen vozovny Pankrác, Strašnice, občas Žižkov. Motol se k této lince dostal na víkend z důvodu výluky u naší vozovny, která neumožňovala večerní výjezd noční směny na tuto linku.
Já tedy dnes jezdím dopoledne linku 13, po obědě vlak předávám kolegovi a večer si ho převezme noční řidič, který má následně přejezd z linky 13 na noční 99. Linku 13 nemám poprvé. Když dostanu občas směnu za vozovnu Pankrác, je to často právě tato linka. Proto se na klidnou směnu těším, o to spíš, že je s vozem T6. Jak zbytečně jsem se v pondělí bál, aby to nebyla směna s vozem poslední.
Na dnešní směnu jsem vyfasoval Burgenland. Je to jeden z posledních dodaných vozů s evidenčním číslem 8748. Čeká ho dnes opravdu náročná šichta, skoro 22 hodin v provozu! Podle tabulky ranních výjezdů jsem navíc poslední vlak vyjíždějící z Motola před uzavřením úseku mezi Vozovnou Motol a Kotlářkou z důvodu rekonstrukce trati. Za dva víkendové dny se zde vymění několikametrový úsek kolejí.
Výjezd mám na Čechovo náměstí, což jako motolští známe z linky 4. K mému překvapení je na lince s celkovou dobou jízdy kolem 30 minut stejně dlouhá přestávka na Černokostelecké. Díky víkendovým intervalům zde navíc nemusím tak často popojíždět a já jsem ve své T6 moc spokojený.
Jelikož nám nákaza kolem koronaviru pokročila, zavedlo se nové opatření. U vozů s kabinou přiléhající k prvním dveřím se nově první dveře nepoužívají k výstupu a nástupu cestujících. Bohužel v případě mého vozu toto není zvenku oznámeno žádnou nálepkou. Přesto na každé zastávce otevírám pouze 2. a 3. dveře, první používám pouze já. Samozřejmě, v případě pár seniorů jsem pro jejich vlastní bezpečnost udělal výjimku a i první dveře otevřel.
S kolegou jsme se při střídání shodli, že nejlepším řešením je využití nálepek „Dveře mimo provoz“. Pro mě zajímavým momentem dnešního dne bylo setkání s jedním postarším pánem na zastávce Vinice. Při mám odjezdu ze zastávky na mě upřeně pohlédl do kabiny, usmál se na mě a zvedl palec pravé ruky. Až po pár dnech jsem se dozvěděl, že toto vzešlo z jisté výzvy, která na občany apelovala, aby podpořili řidiče v první linii. Nevědomky mě to sice hodně překvapilo, ale i potěšilo.
Neděle 22. 3. 2020
99/61 – 122 km
Včerejší report jsem utnul bez dokončení z prostého důvodu. Jak jsem zmiňoval, tento víkend jsem si vytáhl žolíka: víkend s vozem T6 a linkou 13. Tentokrát v pozdních odpoledních hodinách na linku opět nastupuji, tentokrát akorát na jiný vůz T6. Takže pokračujeme.
Po střídání na I. P. Pavlova mě s vozem 8716 čekají nejprve dvě kola na lince 13. Vše probíhá stejně klidně jako včera. Po půl hodinových pauzách na konečné na Černokostelecké se mi bude velmi stýskat. Je zde klid, možnost odpočinku a i přilehlá toaleta je zde čistší než jinde. Zní vám to hloupě? I toto tramvaják řeší.
Po dvou kolech mě čeká změna. Z Černokostelecké projedu kompletně celou trasu linky 13 až na Čechovo náměstí. Zde se ale už neotočím do Minské ulice, nýbrž budu pokračovat směle až na Nádraží Hostivař. Nutno podotknout, že až na Čechovo náměstí mi na transparentu svítí jako konečná právě tato zastávka.
Na přejezd vyrážím asi v 11 hodin a za celou tři čtvrtě hodinovou cestu vezu pouze 3 cestující. Jistě to je i proto, že městskou hromadnou dopravou jezdí čím dál tím méně cestujících. Na Nádraží Hostivař se mi mění orientace a stává se ze mě noční linka 99. Od teď mě čeká cestování z Nádraží Hostivař na Sídliště Řepy
Při příjezdu na Nádraží Hostivař mě mile překvapí, že potkávám svůj včerejší vlak – Burgenland. Jezdí pořadí linky 99 přede mnou a tak spolu odpočíváme na každé konečné této noční směny. Noční směna je klidná, jak jsem zmiňoval už u přejezdu, ve městě se nepohybuje příliš mnoho lidí a na konečných je dost času na odpočinek. Co mě na nočních směnách baví je, že jízdní doba je kratší a na rozdíl od denních směn tedy nemusím čekat dlouhé minuty na kontrolních bodech (snad s výjimkou Národní třídy).
Jestli jsem měl do teď vozy T6 rád, za tenhle víkend mi přirostly k srdci úplně. Navíc jsem si oblíbil i noční směny. Líbí se mi na nich rychlá (předpisová) jízda a dlouhé přestávky na konečné. Kvůli tomu si ji určitě při další příležitosti opět vezmu. Atmosféra ve městě je navíc taková komorní, člověk si více váží setkání s kolegy a vtipné pozdravy nejsou výjimkou. Věřím, že mě zase brzy na noční směně uvidíte, ideálně s vozem T6.
Shrnutí
Za tento týden ujeto 566 km na celkem devíti vlacích, z toho celkem 3x na voze Tatra T6A5.
