Rok tramvajáka – 10. týden

Pondělí 2. 3. 2020

7/11 – 100 km

Dnes ráno mě čeká relativně bezproblémový ranní nástup těsně před šestou hodinou ranní na linku 7. Kvůli stále zavřené podemleté ulici Za ženskými domovy jezdí linka 7 a 21 alternativní trasou po Plzeňské a ulicí Radlickou. Naposledy si tento stav pamatuji v době zácviků v srpnu, kdy do Radlic jezdila linka 15. Měl jsem ji tehdy několikrát a nejradši jsem na celé směně měl ranní výjezd nebo večerní zatažení z Radlic manipulačně, bez cestujících a bez zastavování v zastávkách. Zdá se to možné trochu zvláštní, ale od kurzu jezdím tramvají jen ze zastávky do zastávky. Možnost si trošku vyjet a nestavět každou minutu je tedy velmi příjemná.

Vlak na mě čeká před halou vozovny. Vše funguje v pořádku a já mám dost času si tramvaj před výjezdem alespoň vyfotit. Po výjezdu z vozovny prosvištím mnoho zastávek a před zastávkou Anděl musím z vozu vylézt a ručně si postavit výhybku vpravo do ulice Radlická. Doufám, že kolega za mnou si přestavené výhybky všimne a nezpůsobím sjetí vlaku.

Směna je klidná, mám štěstí na čas výjezdu. První kolo na cestě z Radlic totiž ještě není žádný provoz a tak se jede velmi pohodlně. V druhém kole, což je někde mezi 8. a 9. ranní je to horší, ale tím setkání s kolonami končí. Větším problémem jsou snad jen bezohlední řidiči, kteří nerespektují značení na silnici a tak naprosto zbytečně brání v plynulém provozu. Posuďte sami:

Jinak si poklidnou směnu na lince 7 užívám. Provoz na Radlické je sice opravdu nevyzpytatelný, občas zde není problém nabrat několik minut zpoždění kvůli navolení do světel z Radlické na Plzeňskou, ale to u linky 7 není takový problém. Pár minut zpoždění nikoho nezabije. S vlakem 9388 se mi jezdí moc pěkně a je fajn mít jednou za čas tramvaj s celovozovou reklamou pro ozvláštnění.

Úterý 3. 3. 2020

Úterý je mým volným dnem. Tedy, stále mám ještě hodinu ve škole – plavání v Hostivaři. Nejprve jsem si ráno udělal radost pěknou snídání, kterou ocenila i má kočka.

Co už mi ale nedošlo, bylo to, že na velké snídaně nejsem zvyklý a obzvlášť ne před výkonem, jakým lekce plavání u nás ve škole jsou. Stručně řečeno, nebylo mi moc dobře. Musel jsem většinu tréninku plavat volně a vyučující mi říkala, ať takovéhle nápady radši smetu ze stolu.

Aby toho nebylo málo, je dnešní den upršený, a tak, přestože mám v plánu návštěvu svého kolegy Roberta na výlukové lince 36 ve Vysočanech, vydávám se radši domů a pracuji na dalších školních projektech.

Středa 4. 3. 2020

Ve středu vstávám brzy a vydávám se na cestu na Vyšehrad. Se spolužákem Matějem zde testujeme únikovou hru Kletba Vyšehradu, kterou nám poskytl náš projektový partner, se kterým vyrábíme geolokační vzdělávací hru.

Odpoledne mám nabitý program. Jako student Univerzity Karlovy jsem pozvaný do firmy Deloitte na studentský meetup, dnes s tématem Etika. Na začátku je teoretický úvod od několika předních odborníků společnosti a pak pracujeme v týmech na různých úkolech, které testují naše etické cítění. Večer se na otočku vydávám do Hybernské ulice na výuku Dopadů technologií na společnost a po jejím konci ještě dorazím na afterparty v Deloitte. Samozřejmě jen na chvíli. Zítra mě čeká práce.

Čtvrtek 5. 3. 2020

Upřímně, moc té práce není. Jsem vyslán na školení řidičů 1, kde se seznamujeme s BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) a pak se jdeme celá skupina podívat na krátkou instruktáž k vozu Škoda 15T. Takové opakování ojedinělých situací, které mohou nastat. Čtyřhodinové školení je nakonec moc fajn a já se vydávám pěšky z Pankráce do města na oběd za svými bývalými kolegy.

Pátek 6. 3. 2020

4/8 – 50 km

Jelikož mám až na výuku ruštiny pátek volný, přihlásil jsem se o vypadlou směnu na lince 4. Standardně z Motola vypravujeme jen jedno pořadí této linky, a to ráno a odpoledne ve špičce. Tu linku chytím většinou právě tak, že si ji najdu ve vypadlých směnách.

Zajímavé na lince 4 z Motola je to, že vyjíždí rovnou na Čechovo náměstí. Je tedy prvním vlakem v Minské ulici, kde je manipulační prostor pro linky končící na Čechově náměstí, tedy ještě před linkou 13. Když jsem jel poprvé z náměstí Míru směrem na Jana Masaryka, všiml jsem si přecházející důchodkyně. Ta světla na rohu s Blanickou ulicí znám, zelená pro chodce je hrozně krátká a tramvaje zde mají volno skoro okamžitě. Paní radši utekla zpátky na kraj vozovky, když mě tam viděla stát, tak jsem nelenil a vyšel za ní z kabiny. Řekl jsem jí, že klidně počkám a pomohl ji bezpečně přejít. Co vám budu povídat, měl jsem z toho asi tak stejně velkou radost jako babička. Navíc času jsem měl opravdu víc než dost a alespoň jsem mohl pomoci.

Vtipným zážitkem se stala situace, kdy kolega s linkou 13 vypravenou ze Strašnic zřejmě podjel kolegu s linkou 13 z Pankráce. Dostal se tak před můj vlak, i když měl stát za oběma z nás. Zachytí tedy kolegu z Pankráce při příjezdu na Čechovo náměstí z centra a požádá ho, aby se vydal Minskou ulicí v opačném směru a nástup cestujících tak proběhl v Moskevské. Ale co já? Mám tady za ním dalších 10 minut čekat? Po chvíli se mu zřejmě opět ozve dispečink, protože kolega na jejich pokyn z Minské vyjede, ale ne vlevo směr náměstí Míru, jak jsme zvyklí, ale zpět do výstupní zastávky Čechovo náměstí vpravo a já tak mám cestu volnou. Teď už mi nic nebrání vyrazit do vozovny.

Sobota 7. 3. 2020

3/6 – 96 km

Tomuhle nebudete věřit. Úplnou náhodou dostanu od plánovače směnu za vozovnu Pankrác. Ještě navíc linku 3. A to ve víkendový den, kdy poprvé do provozu vyráží nové pražské vozy T2! Mám tedy tu radost se s jedním z nich každé kolo na Nádraží Braník setkávat.

Ještě než na to ale dojde, zjišťuji, že je na víkend celkem rušný provoz. Při výjezdu z Pankráce pouštím v podjezdu pod vlakovou tratí sanitku, která mi navíc k mému překvapení poděkuje. Při cestě z Kobylis směrem do centra zastavuji v Zenklově ulici před nehodou dvou osobních aut na našich kolejích. Jelikož to byla asi zřejmě velká šlupa, má jedno z vozidel kompletně urvané kolo a nelze ho odstranit lidskou silou z kolejiště. Směr z centra se tedy uvolní, ale já stále stojím až do příjezdu hasičů. Ty už pomohou auto z kolejí dostat a já s asi patnácti minutovým zpožděním vyrážím směr Braník, celý natěšený na setkání s vozem T2.

Nejenom premiéra v setkání s vlaky T2, ale poprvé se potkáváme osobně i s tramvajačkou Karolínou. Její práce si moc vážím a je super, že se můžeme vzájemně podporovat. Myslím, že její aktivita pomáhá lidem udělat si lepší obrázek na nás řidiče. Navíc je to fajn kolegyně, se kterou se hezky povídá. Přestávka v Braníku uteče jako nic a já opět vyrážím přes divoké sobotní centrum do Kobylis.

Neděle 8. 3. 2020

9/15 – 170 km

Dnešní směna by byla naprosto běžnou směnou na lince 9, kdyby nebyla výjimečně dlouhá, celkem 5 kol, a nenavštívil mě kamarád a dvorní fotograf @czech_transport. Naplánovali jsme hned několik míst, kde na mě počkal se svým hledáčkem a tak si můžete užít tuto pěknou sbírku z dlouhé nedělní směny.

• 

• 

• 

• 

Na konečných se míjím s kolegyní Pavlínkou, která běžně na lince 9 nejezdí. Od pondělí do pátku ji můžete potkat ráno na lince 7. Běžím jí tedy rychle před jejím odjezdem pozdravit a podaří se nám udělat si i společnou fotku. Večer při střídání se kolega diví, proč jsem měl tak dlouhou směnu a on si bere devítku jen na dvě a půl kola. Holt nám tak občas ty směny vyjdou. Já jsem si svých pět kol užil náramně, navíc jako každou víkendovou směnu v Řepích s občerstvením až do vozu. Děkuji mé drahé mamince.

Shrnutí

Tento týden naježděno celkem 416 km na čtyřech vlacích.