Kurz – 1. týden

Kolegové z předcházejícího kurzu už uhánějí v cvičných vozech ulicemi Prahy. My jim zatím jen tiše závidíme v pankráckých učebnách. (foto vlastní)

Kurz zahájen. První den se ve vozovně Pankrác sešlo celkem 17 frekventantů. Všichni plní očekávání, jak bude těch příštích deset týdnů vypadat. Nejdříve nás uvítal vedoucí vzdělávání a jeho zástupce. Překvapivě pro mě už rovnou prezentovali kompletní harmonogram kurzu na celých deset týdnů. O něm vám povím více dále. Jinak byl první den hlavně o formalitách: BOZP, požární bezpečnost a informace k alkoholové a drogové politice v DPP. Dozvídáme se, že první jízdy nás čekají už druhý týden kurzu! Je toho tedy hodně, co bychom měli vstřebat už za 1 týden.

Harmonogram

Jak píši výše, již první den dostáváme do rukou kompletní harmonogram našeho kurzu. Je to logické, kurzy se rotují, trvají 10 týdnů a každých 5 týdnů začíná nový. Je tedy snazší ho mít plus minus stejný. Mile mě překvapuje, jak jsou kurzy v DPP dobře organizované.

Součástí kurzu jsou hlavně 3 oborové předměty: Technická příprava, Provozně předpisová soustava a Organizace a řízení tramvajového provozu. Tyto předměty v rámci kurzu rotují, takže každý den máme vždy alespoň dva různé předměty. Díky tomu je výuka záživná a stále se dozvídáme něco nového. Od druhého týdne tyto předměty doplňuje Praktický výcvik ve formě jízd. O tom se více dočtete v dalším příspěvku.

V druhé půlce kurzu, od šestého týdne bude skoro opuštěna teoretická část a každý den probíhá praktický výcvik v ulicích Prahy. V 7., 8. a 9. týdnu pak postupně zkouška z každého jednoho oborového předmětu. To vše vyvrcholí v týdnu 10., kdy nás čeká Státní závěrečná zkouška před komisí z magistrátu hlavního města Prahy.

Místo výuky v druhé půlce kurzu. Lavice cvičného vozu T3.
(foto vlastní)

Náplň prvního týdne

Jak jsem již avizoval, je nutné dostat do našich hlav mnoho informací již první týden, abychom v ulicích Prahy obstáli. Začnu technickou přípravou: zde nás vyučující zasvěcuje do toho, jak fungují jednotlivé typy tramvají. Hlavním poučením z předmětu má být to, že žádný typ tramvaje, který nalezneme v Praze, není úplný originál. Vždy je to výsledek evoluce typů tramvají předcházejících. I když vezmeme vozy nejstarší, poháněné zrychlovačem, tak i přes přechod na pulzní regulaci u tzv. “tyristorek” zůstává mnoho funkcí tramvaje stejných. Dále se dozvídáme, jak fungují brzdy tramvaje (abychom zvládli za každých okolností, pokud možno, včas a bezpečně zastavit). Již první týden se při exkurzi podíváme do deponovaných vozů na Pankráci a konkrétní funkce vozů si zatím alespoň ukážeme. Jeden kolega se dokonce poprvé s tramvají rozjede, aby ji vrátil na původní místo po instruktáži zpětného pohybu s tramvají (rozlišujte od couvání, které se provádí z kabiny řidiče a řidič ho nemůže vykonávat sám).

Hlavní náplní dalšího předmětu, předpisové soustavy, je pro změnu nauka o výhybkách a návěstích, tedy různých značkách a signálech, se kterými se řidič setká. Samozřejmě, je důležité dodržovat všechny předpisy, protože zde nejsou pro legraci, ale vždy odráží aktuální situaci na kolejích, či v ulicích. Letmo mluvíme i o různých výjimečných situacích, abychom o nich co nejdříve slyšeli a byli na ně alespoň mentálně připraveni.

Palubní počítač APEX s informačním a odbavovacím systémem vozu (foto vlastní)

Třetí předmět, nazvaný organizace a řízení tramvajového provozu, je taková všehochuť. Vyučující nám pouští různá videa z provozu, mluví o chybách řidičů a doporučuje, na co si dávat při řízení pozor. Mluvíme i o nehodách, protože i to v podstatě každého řidiče dřív nebo později čeká. Všichni jsme poučeni, že je nezbytné se průběžně učit kompletní linkové vedení tramvají, včetně celé kolejové sítě, tedy nejen to, jak tramvajové linky standardně jezdí, ale kam všude se mohou vozy dostat. Takové množství informací už některé zájemce o profesi odradí. Stručně se dozvídáme, jak funguje přidělování směn, jak vypadá den řidiče tramvaje a kdo je v jaké situaci řidiči nadřízeným. V pátek si také prakticky zkoušíme ovládat palubní počítač, APEX. Ten zajišťuje kompletně informační systém tramvaje a komunikuje s dispečerským programem DORIS. Učíme se pracovat s vlakovým jízdním řádem, abychom byli schopni správně vyhlašovat zastávky a informovat tak cestující. Vše probíhá formou simulace přímo z učebny, kompletně bez vyrušení reálného provozu tramvají.

Závěrem

První týden utekl jako voda. Nicméně velké množství informací, kterým nás musí vyučující zahltit před nástupem do vozů, již odradil 4 z našich řad. Aktuálně tedy zůstáváme v počtu 13 frekventantů. Navzájem se povzbuzujeme a držíme si palce, aby se nás v dalších týdnech udrželo co nejvíce. Tak na shledanou za týden.

Kurz – Cesta do kurzu řidiče tramvaje v Praze

Jmenuji se Kryštof a jsem z Prahy. Před dvěma měsíci jsem se rozhodl, že bych se chtěl stát řidičem tramvaje. Jak jsem k tomu došel? Samozřejmě, rozhodnutí to nebylo takhle spontánní. Když jsem byl malý, moje babička mě vedla k zálibě v hromadné dopravě. Tím, že pocházím z pražského sídliště, kde jsme měli konečnou tramvají, využíval jsem je dnes a denně. Babička mě však ráda vozila i metrem nebo vlakem. Až později jsem se dozvěděl, že k tomu měla osobní důvod. Sama byla v mládí průvodčí v tramvaji. Aby to bylo ještě pikantnější, tak právě na tramvaji se potkala s mým dědečkem, který jako průvodčí začínal a později se stal také řidičem. Když mi tedy můj dobrý kamarád Martin řekl, že se do kurzu hlásí, bylo mi jasné, že je to teď nebo nikdy.

Díky panu Pavlu Fojtíkovi (tou dobou vedoucí archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy, dále DPP) se mi podařilo zjistit, že oba, babička i děda, byli zaměstnaní v tehdy nové vozovně Motol. Volba tedy padla právě na tuto vozovnu. Nyní se zdá, že můj sen procházet se po místě, kam denně cestovali i mí prarodiče, je už opravdu velmi blízko.

“Když mi tedy můj kamarád Martin řekl, že se do kurzu hlásí, bylo mi jasné, že je to teď nebo nikdy. “

Proces přihlášky

Ano, je hezké rozhodnout se, že chcete řídit tramvaj, pomoci tak stále rostoucímu nedostatku řidičů u nás, v Praze. Jenže to přes všude se vyskytující reklamu není tak snadné. Vstupní kritéria věk 21 let, řidičský průkaz skupiny B a čistý trestní rejstřík i karta řidiče jsou jedna věc. Celý proces je hlavně časově velmi náročný a mně se ho podařilo dobře a relativně rychle zvládnout jen díky tomu, že jsem byl neustále k dispozici, tou dobou nezaměstnaný.

15T na Barrandovské estakádě
Můj budoucí stroj Škoda 15T4 stoupá na Barrandov. (foto vlastní)

1)

Pro začátek vás čeká první kontakt s DPP. Ideální je dle mého názoru vyplnit přihlášku online, zaslat skrz ní životopis a pak zavolat personálnímu referentovi (kontakt je v inzerátu) a promluvit si s ním/ní. Důvod je ten, že uchazečů je velká spousta a rozhodně nechcete zapadnout nebo se ztratit mezi všemi přihláškami. Pokud se bude váš profil referentovi líbit, předá ho kolegům z Jízdní služby Na Bojišti (referent, stejně jako celé personální oddělení aktuálně sídlí v depu na Kačerově). Zde vás čeká milé setkání a vyjasnění všeho, co práce řidiče obnáší. Nebudu zabíhat do detailů. Sám to z praxe ještě ani nevím, ale odkážu vás na pěkný článek na serveru Pražské tramvaje (zde). Musíte se hlavně domluvit, na kterou vozovnu aktuálně řidiče hledají, a která je pro vás nejlepší. Nyní se hledají řidiči pro všech sedm hlavních vozoven, takže kritériem většinou bývá bydliště.

Pokud si vše sedne, rovnou vás objednají na psychologické vyšetření u závodního psychologa. Ten pro změnu sídlí u Ústředních dílen v Malešicích. Co vám budu povídat. Psychologické testy jsou náročné. Člověk se musí celé dopoledne plně soustředit. Skládají se totiž z několika částí: osobnostních i výkonových (musíte se dlouhou dobu soustředit na rutinní činnost, rychle reagovat na podněty a vyřešit logické úlohy). Nevím, jaká je úspěšnost uchazečů v číslech, ale dle všeho jich skoro polovina neprojde. Proto se také psychologické testy dělají jako první. Až se vám je podaří úspěšně dokončit, budete opět v kontaktu s personálním referentem, který si vás pozve k setkání na Kačerově a začne s vámi vyplňovat papírování. Věřte mi, že papírů je kolem vašeho nástupu neuvěřitelné množství. Já jsem si na to připravil jednu složku, kde jsem měl všechny dokumenty bezpečně uložené. V tuto chvíli se předběžně vybere datum zahájení kurzu, které se snažíte stihnout.

“Musíte se hlavně domluvit, na kterou vozovnu aktuálně řidiče hledají a která je pro vás nejlepší.”

2)

Dálší fází jsou důkladné zdravotní testy. Nejprve vás pošlou za vaším praktickým lékařem (standardní vstupní prohlídka jako u jiného zaměstnání) a nechat si naměřit EKG u závodního lékaře přímo na Kačerově. Jelikož měl během mého přijímacího procesu závodní lékař dovolenou, nechal jsem si EKG natočit u svého praktického lékaře. Nyní se cesty uchazečů rozdělují. Dle vašeho přiřazení k vozovně, vám je přidělen praktický lékař podniku, který rozhodne o tom, jaká všechna doplňující vyšetření vás ještě čekají. Nečekejte žádné úlevy. Většina uchazečů si projde všemi standardními vyšetřeními: ORL, oční, neurologie a psychiatrie. Celkem tedy navštívíte před nástupem 8 odborníků (včetně psychologa a vašeho ošetřujícího lékaře)! Vemte si, kolik času tento proces zabírá a vše si navíc musíte organizovat sami. Všude zavolat, domluvit se. Připravte se na to, že na některých odděleních bývají dlouhé čekací lhůty. Já například musel zaměnit vyšetření na Ústavu leteckého zdravotnictví (kam vás lékař DPP posílá primárně) za vojenskou nemocnici, kde mě byli schopni vzít za týden. Na ÚLZ bych čekal dva měsíce a promeškal plánované datum nástupu.

Každá prohlídka je specifická, já doporučuji jako první navštívit oční, které je dle mého názoru nejnáročnější. Záleží však na tom, jak moc vás tlačí čas a jaké termíny návštěv vám lékaři nabídnou. Až budete mít celé toto kolečko oběhnuté, vrátíte se zpět k vámi přidělenému lékaři DPP, který finálně rozhodne o vaší zdravotní způsobilosti. Hurá. Máte v podstatě vyhráno. Teď se objednáte na schůzku ke mzdové učetní vaší vozovny a už doladíte poslední detaily (právě ta zasílá tzv. Návrh k přijetí, který podepisuje váš budoucí nadřízený) a domluvíte se na datu podpisu smlouvy. Tam také získáte vstupní kartu a průkaz zaměstnance DPP v jednom. Ještě je tu jedno kolo obíhání, které je však samozřejmě dobrovolné, a to je zaměstnanecké jízdné. Vy a váš manžel/ka, registrovaný partner/ka nebo děti si musí zařídit lítačku, na kterou vám pak na předprodejním místě DPP nahrají levnější roční jízdné v rámci Prahy. Žádost musíte zanést podepsanou vaším nadřízeným (za kterým zajdete na vozovnu) úřednici Na Bojišti.

8285 v obratišti Špejchar. Výluka při Maratonu 2019
Vyladěná 8285 v obratišti Špejchar při maratonu v centru města. (foto vlastní)

No, a to je vše. Papírování vyřešeno a vy se můžete těšit na začátek vašeho kurzu. Já už to mám za pár, konkrétně v pondělí 27. května 2019. Držte mi palce a já vás budu nadále informovat o průběhu kurzu. Pokud máte jakékoli nápady, dotazy nebo připomínky, budu rád, když je necháte dole v komentářích.